Komentáře

1 Proxim Proxim | 17. dubna 2019 v 17:39 | Reagovat

Se svojí milovanou alergií bych byla ve stejné situaci už hezkých pár let zralá na sebevraždu. Což mě přivádí na myšlenku, jak ti asi musím hrát na nervy a ani o tom nevím.

2 Bára Bára | E-mail | Web | 17. dubna 2019 v 19:35 | Reagovat

Je krásné mít svoje chybky pojmenované odborně, viď? :D Já o sobě třeba tuze ráda říkám, že mám rotacismus bohemicus. A přitom úplně obyčejně neumím říct ř.
Co se zvuků týče, mám velký problém s ostrými zvuky. Když se v divadle objeví na jevišti zbraň, proklínám Čechova, protože pak už celou dobu sedím v křeči připravená si při výstřelu zacpat uši. Ohňostroje jsou peklo a jako malá jsem se dokonce bála žehličky s napařovačkou. Teď už je to ale podstatně lepší. :)

3 Miroslav Skopal Miroslav Skopal | 17. dubna 2019 v 22:11 | Reagovat

A já proč mě klienti v práci tak vytáčejí, když popotahují. Mám sto chutí je zmlátit do bezvědomí a vyhodit z místnosti. Teď už vím, že je to normální. :)

4 stuprum stuprum | Web | 18. dubna 2019 v 5:02 | Reagovat

Uplatni konkrétní dýchací metodu - vynalezl ji snad nejmenovaný autor fikce. Spočívá v tom, že když ztrácíš nervy, začneš dělat "lokomotivu", prostě zhluboka, funivě dýcháš. :D

5 Čerf Čerf | E-mail | Web | 18. dubna 2019 v 8:26 | Reagovat

Popotahovači musí doufat, že se nedostaneš do zákonodárné pozice, jinak jim bude hrozit i úřední popotahování :-).

6 Marie Veronika Marie Veronika | Web | 18. dubna 2019 v 9:04 | Reagovat

[1]: Ba ne, hele, ty nepopotahuješ, ale smrkáš, což je varianta, která mi v podstatě vůbec nevadí :-)

[2]: Je to tak! Jakmile má člověk odborný termín, kterým se může ohánět, hned se cítí líp :-D
Ostré zvuky jsou skutečně hrozné. Jsem hrozný lekavec, takže výstřely na jevišti a podobné zvuky (zvlášť když není možné je předvídat) jsou vážně peklo. A lekačky ve filmech? Škoda slov. Napařovací žehlička, to už je ale hodně vysoký level :-)

[3]: Ha, kolega! :-) Ano, to je přesně ono. A i když je to svým způsobem normální, pořád je nás jen pár procent v populaci. Mohl by to ale řešit třeba velký plakát ve stylu "Co je misofonie anebo když popotahování zabíjí" :-D

[4]: Bezva nápad! A kdyby to náhodou nefungovalo na uklidnění, může to aspoň pořádně rozčílit někoho dalšího :-D

[5]: Tak to rozhodně! :-D A kdyby to byla nešťastnou shodou náhod nějaká neškodná pozice třeba v oblasti kultury, tak bych aspoň vyhlásila popotahování za věc naprosto nekulturní :-D

7 naoki-keiko naoki-keiko | Web | 18. dubna 2019 v 12:02 | Reagovat

Zní to zajímavě. Co všechno nemá jméno :D Ale je to dobře. Aspoň víme na čem jsme :)

8 Marie Veronika Marie Veronika | Web | 18. dubna 2019 v 16:23 | Reagovat

[7]: Heleď, dneska už má jméno fakticky všechno :-D Jen je škoda, že to nevědí ti moji spolucestující :-D

9 smartly smartly | 18. dubna 2019 v 18:45 | Reagovat

To si ale teraz na seba prezradila veľkú slabinu!!! Kdeže mučiť, podplácať alebo vyhrážať sa rodine. Keď mi nepovieš, kde si zakopala poklad, priviažem ťa o strom a budem smrkať!

10 Marie Veronika Marie Veronika | Web | 18. dubna 2019 v 20:44 | Reagovat

[9]: No, tak to je vskutku děsivá představa :-D

11 BLONDÝNA BLONDÝNA | 19. dubna 2019 v 7:59 | Reagovat

Moje generálka byla z gruntu akurátní žena, takže co potážení, to facka.
Nepotahuji v rámci posttraumatu, nikdy, ani v soukromí. Bojím se, aby má panovnice na mne neposlala ze záhrobí sprchu žab, hadů či jiného.
Já jsem se stala autistou, jezdím pouze vozem, dopravou výjimečně, okamžitě bych se rvala.
I kdybych potkala dokonalce dokonalého, pokud potáhne, vytáhne exkrement od paty a pak ho vyflusne, je to pro mne mrtvý muž.

12 Jan Turon Jan Turon | E-mail | Web | 19. dubna 2019 v 17:43 | Reagovat

Mně v dětství vadil skripot některých prášku třeba pudingu nebo mlaskani a srkani, ale u druhých ne u sebe... Popotahoval jsem jen což dělej. Jedtlita misofonie ale není něco jako dtspetomanie, chorobna utekovost Ktera před občanskou válkou lze řádila mezi otroky na jihu USA....

13 Jan Turon Jan Turon | E-mail | Web | 19. dubna 2019 v 18:27 | Reagovat

Drapetomanie

14 smartly smartly | 19. dubna 2019 v 18:40 | Reagovat

[10]: Neboj ja som to potom modifikoval. Postavíme sa šiesti okolo teba a vytvoríme polkruh. A potom postupne jeden po druhom vytiahneme svoje nástroje... teda nosy a poposmrkujeme. Ach, už teraz mám v hlave celú nádhernú symfóniu! Bude to Requiem v D mol ^^

15 Marie Veronika Marie Veronika | Web | 20. dubna 2019 v 10:12 | Reagovat

[11]: I když jsem takovou výchovou neprošla, tak naprosto chápu. I pro mě by popotahující pan dokonalý byl v tu ránu pan daleko-ode-mě!

[12]: Jo, je zajímavé, že zvuky, které člověk vytváří sám, ho vůbec tolik nepopuzují :-D

[14]: Jo, Requiem v d moll zní podstatně líp ;-)

16 Amálka Amálka | E-mail | Web | 5. června 2019 v 16:24 | Reagovat

Ahoj, taky se mi docela ulevilo, když jsem zjistila, že je to diagnoza ;)

17 Marie Veronika Marie Veronika | Web | 6. června 2019 v 15:43 | Reagovat

[16]: Viď? Člověk si pak připadá o trochu míň jako blázen :-)

18 Amálka Amálka | E-mail | Web | 6. června 2019 v 16:46 | Reagovat

[17]: přesně ;) Nikdy mi taky nešlo do hlavy, jak ostatní dokážou ty nepříjemné zvuky v pohodě zvládat a já ne.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.