Šťastné řádky o štěstí

11. května 2018 v 10:17 | Marie Veronika |  Inspirováno
Kdysi jsem napsala, že štěstí je, když si chcete sníst pár naložených hub a vidličku najdete, jak na vás čeká ve dřezu.

Je to těžko definovatelný pocit, že vám celý vesmír vychází vstříc, plyne v tichosti kolem vás a jen tak pro vaše potěšení sem tam vytvoří pohlednou lagunu či malý vodopád.

Štěstí je tiché tikání hodin při nedělním odpoledni, kdy byt voní masalou, pohovka je měkká a na klíně máte otevřenou skvělou knihu.

Je to společnost dobrých přátel či milované rodiny vprostřed krásné krajiny; záchvaty smíchu při večerních rozhovorech; vzpomínky ve stavu zrodu.

Štěstí je předoucí kočka, které stačí vaše pohlazení; štěstí je pouze být a nikam se nehnat, nechtít víc. Být dostatečný a krásný, sám sebou, jako jsou stromy v lese.

Štěstí jsou slzy dojetí při západu slunce, dotyk hebkého modřínového jehličí brzy zjara, kvetoucí stromy, chuť rozběhnout se do dálek a psát básně.

Je to skromné přijetí, otevřenost srdce, světlo v našich očích a… vidlička ve dřezu, když máte chuť na houby v octě.

Co víc si přát.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 klavesnicetuka klavesnicetuka | E-mail | Web | 11. května 2018 v 10:41 | Reagovat

to je vážně pěkný článek:) do výběru s ním!:-)

2 Rosa Nera Rosa Nera | E-mail | Web | 11. května 2018 v 14:13 | Reagovat

Krásné maličkosti. :) Kočky jsou skvělí společníci, aspoň já se v jejich společnosti cítím uklidněná. Když se řekne štěstí, tak si představuju tu atmosféru ležení v trávě, koukání do nebe a poslouchání přírody. Tak jednoduché, možná obyčejné, ale skvělé.

3 bluesovka bluesovka | E-mail | Web | 11. května 2018 v 14:18 | Reagovat

Já už se ze svých pocitů štěstí vypsala a ty jsi přidala další, které také vnímám. Upřímně, TT  štěstí mi připadlo takové laciné, ale nakonec - když se to vezme kolem a kolem - se najednou člověk zamyslí a zjistí, že je o čem psát...

4 Čerf Čerf | E-mail | Web | 11. května 2018 v 14:56 | Reagovat

Moc pěkně napsáno! Taky jsem přemýšlel, co na takové téma připojit, ale jednak se bojím, abych štěstí pojmenováním nevyplašil, a jednak hrozí vážné riziko, že můj článek bude nesnesitelně dlouhý  :-).

5 Marie Veronika Marie Veronika | Web | 11. května 2018 v 15:59 | Reagovat

[1]: Moc děkuji :-)

[2]: Děkuji :-) A ano, ležení v trávě a koukání do nebe je velmi krásný a trefný obraz štěstí. Někdy zkrátka stačí velmi jednoduché věci :-)

[3]: Taky mi to téma přišlo takové... no, myslela jsem si, že na něj vůbec psát nebudu. Ale pak to nějak samo přišlo, a tak jsem se nebránila :-)

[4]: Děkuji :-) Já jsem vlastně o tomhle tématu nepřemýšlela vůbec. Když jsem ho viděla, řekla jsem si, že na tohle teda rozhodně nic psát nebudu. Ale... pak to nějak samo přišlo, tak jsem se nechala unést a vplula do poněkud poetičtější (a tedy i kratší, když už jsme u toho) roviny :-) Snad se tím to štěstí nevyplašilo :-)

6 lissy-paolohn lissy-paolohn | E-mail | Web | 11. května 2018 v 18:46 | Reagovat

Chtěla bych napsat dlouhý komentář, ale nesjou slova, která by nebyla bez významu, pokud bych je sem napsala. JE to krásné, nic víc nasat nemohu. :-)

7 beallara beallara | 11. května 2018 v 18:48 | Reagovat

Nejhorší je, že mnoho lidí na světě to vůbec nevnímá, žene se směrem nepochopitelným, stanovuje si nesmyslné cíle, od lidí očekává nerealizovatelné a kdyby přehodil jen výhybku a maličko vpustil i ty houby v octu, jak nádherně by se nám na světě žilo.
Napsala jsi pár krásných řádků, děkuji.

8 Leri Goodness Leri Goodness | Web | 11. května 2018 v 19:45 | Reagovat

Stručné a tak pravdivé, až mě to dojímá! Děkuji za tato slova. Při čtení tvého článku se mi zrovna vybavila situace z minulého roku v září, kdy jsem se třemi přáteli jen tak v poklidu užívala atomsféru, tehdy ještě teplých nocí v Benátkách na balkoně hotelu. :)

Stačí tak málo...

9 Jan Turon Jan Turon | E-mail | Web | 11. května 2018 v 21:10 | Reagovat

...a tomu všemu vzdycky ještě něco krapet navíc...pekny článek

10 Bev Bev | E-mail | Web | 12. května 2018 v 8:52 | Reagovat

To jsou přesně ty "malé" šťastné chvilky, od kterých se ale odvíjí úplně všechno, včetně věcí několikanásobně větších. :)

11 Keiji Keiji | Web | 13. května 2018 v 9:19 | Reagovat

Houbová inspirace. A jak zabrala! Nádherná slova.

12 Bára Bára | E-mail | Web | 13. května 2018 v 10:53 | Reagovat

Pod to všechno bych se podepsala, a stejně... stejně mi občas chybí schopnost štěstí takhle vnímat. Pořád se za něčím ženu, pořád to, co mám a dokážu, není dost. A pak přijde jedno odpoledne, kdy jenom sedím na Špilberku s knížkou a najednou si uvědomuju, že tohle je všechno, co potřebuju. :)

13 Lucka Lucka | E-mail | Web | 13. května 2018 v 17:09 | Reagovat

Krásně napsané a příklad s houbami je sám o sobě super a krásně dokresluje celý článek. :-)

14 Marie Veronika Marie Veronika | Web | 14. května 2018 v 8:30 | Reagovat

[6]: Někdy je pár slov výřečnějších než celý román :-) Děkuji!

[7]: Takových lidí je mi upřímně líto, protože si myslím, že nejvíc tím trpí oni sami. Každopádně děkuji :-)

[8]: Díky moc :-) Teplý večer v Benátkách musel být skutečně krásný :-)

[9]: Děkuji :-)

[10]: Přesně tak. Myslím, že dokud se člověk nenaučí vnímat to malé, tak ho mine i to velké - a pak už bude jen jednoho dne asi docela smutně vzpomínat.

[11]: Díky moc :-) Hlavně že ne inspirace na houby :-D

[12]: Myslím, že tu neschopnost vnímat to známe všichni. Rozum říká "měla bys být šťastná", ale emoce se válejí někde v bahně opodál. Dokud se ale dokážou vrátit a dokud máme každý svůj Špilberk s knížkou, tak je to dobře :-)

[13]: Děkuji :-)

15 Pufflie Pufflie | E-mail | Web | 15. května 2018 v 11:35 | Reagovat

Jsou to maličké momenty a už jen při jejich čtení se mi objevil na tváři úsměv :-)

16 Marie Veronika Marie Veronika | Web | 15. května 2018 v 15:47 | Reagovat

[15]: To mi ovšem udělalo opravdu velkou radost - protože co víc by si autor textu mohl přát, než aby jeho dílo dělalo radost :-)

17 Atheira Atheira | Web | 16. května 2018 v 16:08 | Reagovat

Marně hledám slova, ale nenacházím je. Zároveň mám pocit, že bych se k tomu měla nějak vyjádřit. Jak jsi to trefila, jak je to výborně napsané, jak je to prostě přesné. Jen neumím slovně vyjádřit to, co bych k tomu chtěla říct. Nějak se mi to nedaří uchopit a podat. Možná je to tím, že k těm řádkům opravdu není víc co říct. Kdo to všechno zná, musí se jen usmát a pokývat hlavou na souhlas, že štěstí opravdu takhle vypadá.

18 Marie Veronika Marie Veronika | Web | 16. května 2018 v 16:27 | Reagovat

[17]: Jako komentující znám ten pocit, kdy k článku jakoby už nebylo co říct, protože tam všechno je - a musím konstatovat, že mě těší, když ho moje psaní taky vyvolává. Něco skutečně vystihnout, to je jedna z hlavních spisovatelských radostí :-) Děkuji! :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama