Jak nepsat vtipné články

31. ledna 2018 v 18:33 | Marie Veronika |  Zápisník
Ani na to nemusím mít v mobilu poznámku nebo na stole lísteček; vždycky perfektně vím, kolik času uběhlo od mého posledního blogového článku. Musím napsat další, kárám se v duchu přísně a říkám si, že tentokrát by bylo dobré, kdyby to bylo vtipné. Jenom tak, z principu, protože kvůli melancholické lyrice jsem si tenhle blog nezakládala.

I sednu ke klávesnici a být to tužka, jistě bych ji začala okusovat. S klávesnicí to naštěstí tak dobře nejde, nu alespoň bude mít zubařka radost. Ale vtipné nápady ne a ne přijít. Nešlo by to přeci jen zkusit i s těmi klávesami? Jistě každý velký spisovatel žužlal pero či tužku - a kolik z toho vzešlo skvělých nápadů!

S žužláním to asi nepůjde. Ale šla by nějaká veselá hudba. Otevřu YouTube a vykoukne na mě můj běžný repertoár. Mírně zaraženě prohlížím všechna ta Mozartova Requiem, Dvořákova Stabat Mater a šansony ve stylu "život už mě omrzel" a rázem mě všechny chutě na veselou hudbu opustí. Fajn, tak bude ticho. Jistě i velcí spisovatelé psali v tichu - a kolik z toho vzešlo úžasných nápadů!

Někde jsem četla, že prý je na kreativitu dobré si čmárat. Jdu si tedy pro papír a tužku a zůstávám sedět nad bílou stránkou č. 2. Nejsem úplně kreslící typ, a tak to dopadá řadou domečků nakreslených jedním tahem. Když už jsem úplně v koncích, zkusím to ještě levou rukou. Oddechnu si, že tady mám splněno, a od pokreslené stránky se přesunu k bílé stránce č. 1. Teď to musí přijít. Jistě si celá řada velkých spisovatelů u psaní čmárala - a kolik z toho vzešlo neotřelých nápadů!

Drbu si hlavu, koukám z okna a houpu se na židli; zkouším rázovat po místnosti a namátkou otevírat Pratchettovy knihy (po nich by psal vtipně i náhrobní kámen), ale jako na potvoru se všechny nápady rozutekly. Neměla jsem zrovna před pár dny výborný tip na nějaké to vtipné psaní? Měla, ale nemůžu si za živý svět vzpomenout, co to bylo. Zato je tady pořád to Requiem a nějaký ten depresivní výlev, kterých mám v šuplíku vždycky přehršel.

Čas je neúprosný a smlouvat s ním se ještě nikdy nikomu nepodařilo, navíc to nemám vůbec v povaze. I rozhodím nakonec rukama, zmuchlám řadu domečků, otevřu znovu prázdnou stránku č. 1 a sepíšu nějakou tu depresi. Konec konců, i velcí spisovatelé psali depresivně. A kolik z toho vzešlo brilantních nápadů.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 jajafilm jajafilm | Web | 31. ledna 2018 v 19:53 | Reagovat

Proti depresivním básním či jiným literárním počinům nic nemám. Koneckonců vypsat se z něčeho je prospěšné. Nicméně nutit se do nějakého článku pro blog se mi zdá dost zbytečné. Stačí ty hordy věcí, které člověk dělá z povinnosti do páce či do školy. Na blog by člověk měl psát z radosti (a to i ty depresivní články).

2 duchodkaevka duchodkaevka | Web | 31. ledna 2018 v 20:00 | Reagovat

Tenhle článek je hodně vtipný. Také mám občas "fakt skvělý" nápad, většinou večer před spaním a do rána je všechno pryč. Někdy je to rychlé i během dne. Nápad, ale než se dostanu k alespoň krátké poznámce, nápad je pryč. A tak je to hodně často ☺☺☺

3 Eliss Eliss | Web | 31. ledna 2018 v 20:14 | Reagovat

Psaní jě někdy vážně dřina :D

4 Jan Turon Jan Turon | E-mail | Web | 31. ledna 2018 v 20:35 | Reagovat

I mistři humoru potvrzují že dělat legraci neni žádná sranda....

5 Aerosol Aerosol | Web | 31. ledna 2018 v 22:38 | Reagovat

Pravdu povediac, nie je to humor, kvôli ktorému rada navštevujem tento blog. Mne osobne vie najviac učarovať to, ako zrozumiteľne a výrečne vieš podať svoje myšlienky a zážitky. Vždy to vyznieva príjemne, inteligentne a konzistentne. Jednoducho, pri tvojich článkoch si vždy poviem, že máš dar slova. A to, že nie všetky tvoje články sú zábavné, na tom nič nezmení.

6 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 31. ledna 2018 v 22:56 | Reagovat

No, já ten svůj první (týýýjo, už vlastně můžu psát PRVNÍ a DRUHÝ) blog zakládala s tím, že bude plný těch nejveselejších historek mého život a ejhle, neuplynul ani měsíc od prvního článku a bylo to v pytli :-)
No a?
Život není jen veselý a vtipný :-)
To by totiž byla nuda :-)
Ale tady jsem se bavila :-)
Díky...

[2]: Krátké poznámky jsou na prd :-) Mám jich v telefonu asi dvacet a vůbec nechápu, co mi na nich kdy přišlo vtipného :-)
Taky jsem zkoušela vylézt z postele a ten článek si napsat, ale než mi naběhl počítač, věděla jsem taky prd :-)

7 Čerf Čerf | E-mail | Web | 31. ledna 2018 v 23:19 | Reagovat

Lepší než vtipný článek, jehož vtip časem vyprchá, je lepší poctivě nevyprchatelná depresivní stať. František Kafků takhle jednou sednul, že konečně jednou napíše vtipný článek, a vyšla z toho Proměna :-).

8 zmarsalkova zmarsalkova | Web | 1. února 2018 v 1:10 | Reagovat

K tobe se ale, myslim, kvuli vtipnym clankum nechodi... a nemyslim to vubec zle, naopak. :)
Jinak doporucuji na napady na jakekoliv clanky prochazky s kocarem. Problem je v tom, ze kdyz mas kocar s obsahem, na preneseni na papir (obrazovku) uz neni cas.

9 Marie Veronika Marie Veronika | Web | 1. února 2018 v 8:33 | Reagovat

[1]: Je pravda, že nutit se do něčeho kreativního nemá smysl. To snad ale přeci jen nedělám - prostě píšu, co mi prsty na klávesnici přinesou :-) A depresivně se vypsat může skutečně pomoct. Taky to dost často dělám - jen to tady na blogu prostě nemá své místo.

[2]: Díky, snažila jsem se :-) Jo, nápady před spaním jsou vždycky ty, co nejrychleji utečou! Člověk si řekne, že to přece nezapomene, pak se ráno vzbudí a... jako by se zem slehla.

[3]: No to teda :-D

[4]: To tedy není! O to víc je třeba před nimi smeknout :-)

[5]: Ó, tvůj komentář mi udělal velkou radost :-) Děkuji za něj! Vím, že humor není to hlavní, co můj blog nabízí (to kdyby sem lidi chodili jen kvůli němu, tak už tady dávno nikdo není :-D). Ale já ráda píšu vtipné věci a občas mě trochu štve, když se mi to fatálně nedaří - jak už to ostatně tenhle článek výmluvě popisuje :-D

[6]: Nojo, to už jsi mazák! Jo, no, taky jsem měla pro svůj blog představu o něco veselejší budoucnosti. Ale člověk zkrátka musí psát o tom, co život přinese - a to často není veselé ani trochu. A to i když se to třeba zpětně jeví jako vtipné.

[7]: Ale Kafka se prý při čtení svých knih hrozně smál, že je to jako děsně vtipné! To je poněkud děsivá představa, ale zřejmě mu to vtipné opravdu připadalo :-D

[8]: Díky :-) Hmm, že bych taky zkusila kočárek? Já bych ještě ten čas to pak sepsat měla :-D Jen by se na mě asi lidi na ulici dost divně dívali, protože při vší dobré vůli vypadám tak maximálně na dvacet :-D

10 naoki-keiko naoki-keiko | Web | 1. února 2018 v 16:01 | Reagovat

V někom to prostě je a v někom ne. A také záleží, co si pod tím přesně představuješ. Máš humor, který tě potěší a pak je tu takový ten kousavý humor u kterého si ráda ještě rýpneš s autorem do zmiňovaného objektu :)
Prostě nad tím moc nepřemýšlet, jestli to bude depresivní či nikoliv.

11 Marie Veronika Marie Veronika | Web | 2. února 2018 v 9:27 | Reagovat

[10]: Spíš bych řekla, že někdy to život přinese a jindy ne - a ta pauza může klidně trvat několik měsíců.
Co si pod tím představuju? No vlastně oba ty případy, které popisuješ :-)
A takové to psaní, co mi slina na jazyk přinese, bych právě chtěla trochu korigovat a umět psát i víc plánovitě. Ale, jak vidíme... ne vždycky to jde :-D

12 Bára Bára | E-mail | Web | 8. února 2018 v 0:23 | Reagovat

Inu, u tebe si ráda přečtu vtipný i nevtipný článek. Tak jako tak ale přeju spoustu inspirace a málo okousanou klávesnici :)

13 Marie Veronika Marie Veronika | Web | 8. února 2018 v 8:46 | Reagovat

[12]: Děkuji velice :-) Klávesnice zatím okousaná není, tak uvidíme, jak si povede nadále :-D

14 Silwiniel Silwiniel | Web | 18. února 2018 v 19:02 | Reagovat

"...zkouším rázovat po místnosti a namátkou otevírat Pratchettovy knihy (po nich by psal vtipně i náhrobní kámen)". Tak tohle mě rozsekalo xD

15 Marie Veronika Marie Veronika | Web | 20. února 2018 v 8:14 | Reagovat

[14]: Je vidět, že jsi s Pratchettem blízce obeznámená :-D Díky :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama