Komentáře

1 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 18. listopadu 2017 v 21:37 | Reagovat

Vida, jsi rychlá! :D
Vypadá to, že s kočkami a psy to máme obdobně. Když jsem byla malá, skočil po mně vlčák. Nic extra mi neudělal, jen mě nějak škrábnul do obličeje nebo tak něco, ale od té doby se bojím štěkajících psů. Zvlášť velkých štěkajících psů bez vodítek, brrr.

A Smuténka, ta je překrásná! :)

2 Čerf Čerf | E-mail | Web | 18. listopadu 2017 v 23:26 | Reagovat

Děkuji za nominaci, kterou s radostí přijímám, pokud nevadí, když odpovím až tak v úterý či ve středu. Nedělní miniglosy dávají mému blogu občas skvělý a občas maličko svazující rytmus. Ale otázky beru určitě jako motivující a samotného mě zajímá, jak odpovím :-).

Tvé odpovědi pro mě byly moc zajímavé, člověk si z nich postupně skládá pestrobarevnou mozaiku osobnosti. Mimochodem, rozhodně nejsem pořádkumilovný perfekcionista, ale taky mám rád, když lidi dodržují to, co slíbí. A mé první dvě cesty do zahraničí, když už se to konečně smělo, vedly úplně přirozeně právě do Francie, i když ji v posledních letech trestuhodně zanedbávám :-). A napsat knihu? No to snad ani nebudu komentovat, aby to nevypadalo podlézavě :-).

3 Elwin Elwin | E-mail | Web | 19. listopadu 2017 v 16:50 | Reagovat

Děkuju, děkuju! Tak jsem to vytvořila, abych mohla nějak začít a nějak se vrátit, znovu děkuju za usnadněný návrat.
A teda musím říct, že jsem ráda, že jsi kočičí. Perfekcionismus ti závidím, fakt. A s knihou se ztotožňuji. Jsi prostě skvělá, víš.

4 Marie Veronika Marie Veronika | Web | 19. listopadu 2017 v 21:12 | Reagovat

[1]: Mám pocit, že takovouhle historkou disponuje nejeden milovník koček :-D Psi jsou zkrátka takové chodící trauma...

[2]: Moc mě těší, že nominaci přijímáš a už se těším na tvé odpovědi :-) Jsem ráda, že ti odpovědi přišly zajímavé - sice takovéhle články ráda píšu, ale mám vždycky pocit, že to nikoho nebude zajímat :-)
Inu, vrána k vráně ;-)

[3]: Juch, to mám velkou radost! Hned pádím k tobě si to přečíst :-)
No, u toho perfekcionismu skutečně není co závidět. Jako jo, člověk pak je efektivní a já nevím, co všechno, ale je to prokletí jako každé jiné... díky, díky, díky :-)

5 Jan Turon Jan Turon | E-mail | Web | 20. listopadu 2017 v 11:43 | Reagovat

K těm ztrátám často se mi zdá že jsem něco důležitého ztratil či zapomněl. Ta úleva pak po probuzení...

6 Marie Veronika Marie Veronika | Web | 23. listopadu 2017 v 17:36 | Reagovat

[5]: To tedy musejí být noční můry! Alespoň že pak přijde úleva a nezůstává jen trauma :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.