Svět, který je v nás

8. května 2016 v 19:32 | Marie Veronika |  Inspirováno
Jakmile jsem spatřila téma tohoto týdne, ozval se ve mně hlásek: svět, který nás obklopuje, neexistuje, existuje jen svět, který nás tvaruje, vtiskuje se do nás a neseme si ho s sebou. Světa, který by nás jenom obklopoval, je strašně málo, pokud vůbec je...
A tak jsem mu dala vytrysknout na povrch.

Naše prostředí má na nás velmi hluboký, ba přímo určující vliv. Je velký rozdíl, jestli žiju v Praze nebo na samotě u lesa. V Praze se musím přizpůsobovat velkému množství lidí, kultuře, spěchu, lidem ze všech koutů světa, lidem, kteří se oblékají jako papoušci nebo mají zelené vlasy. Na samotě u lesa mě tvaruje samota, příroda, klid, ticho, zpěv ptáků a šumění stromů, ale také třeba nuda, nedostatek civilizace a statičnost. Jsou to dva natolik různé životní styly, že jejich výsledkem budou dva do určité míry různí lidé.

Svět, který nás obklopuje, si zároveň neseme vevnitř s sebou. Říká se, že lidé, kteří v sobě mají pořádek, ho dělají i kolem sebe. My tvarujeme svět, svět tvaruje nás. Žít v hezkém prostředí je potřeba, která když zůstane nenaplněna, něco nám schází. Když jsem se v úterý vrátila z třídenního pobytu v Lázních Kynžvart, bylo to víc než zjevné: lázeňské budovy byly hezké zvenku, ale k uzoufání ošklivé zevnitř. Úplně mě to drtilo. Zcela jiný pocit ve mně vzbuzuje můj pokoj, ve kterém se mi líbí. Nebo: na bakaláři jsem byla moc spokojená s budovou, ve které jsme sídlili, líbilo se mi tam. Na magistru jsme v budově, která - aniž bych jí chtěla nějak lichotit - je fakt hnusná. Rozdíl je to nebetyčný.

Jaký z toho dělám závěr? Velmi jednoduchý: my jsme ve světě a svět je v nás. Čím víc jsme se spolu sžili, tím víc jsme do sebe vzájemně zapustili kořeny. Svět, který by nás jenom obklopoval, je ve srovnání s tímto světem v nás, vlastně nepodstatný.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Skrai Skrai | Web | 8. května 2016 v 20:23 | Reagovat

Hezká myšlenka. Taky se necítím dobře v škaredém prostředí, ale snad ještě víc v nepořádku. Dřív mi to nevadilo, klidně jsem mohla mít v pokoji arizonu a cítila jsem se tam pořád dobře. Teďka mě tam ale irituje každé smítko... až mě děsí, jak jsem se v tomto ohledu změnila :X :D

2 Fredy Fredy | Web | 8. května 2016 v 20:47 | Reagovat

to je pravda :-)

3 Marie Veronika Marie Veronika | Web | 9. května 2016 v 8:57 | Reagovat

[1]: Díky :-) Tak tomu říkám změna! Myslím, že je normální, že se člověk v každém věku mění... a někdy ještě víc. Ale chápu tvoje znepokojení. Znám moc dobře otázky typu "no teda, jsem tohle ještě vůbec já??" :-)

[2]: Děkuju :-)

4 Elis Elis | Web | 12. května 2016 v 15:59 | Reagovat

Zajímavě pojaté téma týdny, kdekdo by spíš popisoval své niterní pocity. Každopádně naše okolí na nás vliv má, dokonce také ujišťuji, že se jinak soustředím na látku, když jsme v jiné budově.

5 Marie Veronika Marie Veronika | Web | 13. května 2016 v 10:03 | Reagovat

[4]: Děkuji :-) Páni, tak tomu opravdu říkám vliv. Každopádně jsem ráda, že se mi moje hypotéza potvrzuje :-)

6 Jindra Jindra | Web | 19. května 2016 v 20:58 | Reagovat

Předposlední odstavec byl pro mě při čtení trochu kulhavý, ale má to dobrý úvod a vysloveně moc hezký závěr. :-)

A ještě hlásím překlep: "Naše prostředí má na nás velmU hluboký, ba přímo určující vliv."

7 Marie Veronika Marie Veronika | Web | 20. května 2016 v 8:34 | Reagovat

[6]: Díky za upozornění! Už je to opravené. Předposlední odstavec... jako ten příkladový? Asi se mi teda ty příklady nepodařilo začlenit dost organicky... každopádně díky :-)

8 Iva* Iva* | Web | 3. srpna 2016 v 15:42 | Reagovat

Veľmi sa mi páči ako píšeš, výborne sa to číta a tento článok má naviac...takú krásne hlbokú myšlienku.

9 Marie Veronika Marie Veronika | Web | 4. srpna 2016 v 10:36 | Reagovat

[8]: Děkuji, tvůj komentář mi udělal radost :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama