Diagnóza HSP: vysoce citlivý člověk

27. dubna 2016 v 16:49 | Marie Veronika |  Zápisník
To, že jsem tak trochu divná, jsem nikdy nezastírala. Nicméně že pro moji divnost existují škatulky, které se stále ještě vejdou do té největší škatule nazvané "normál", mě povzbuzuje a uklidňuje. Nedávno jsem (zde) narazila na jednu, která mi odpověděla na mnoho otázek. Anglicky se jmenuje HSP, highly sensitive person, tedy vysoce citlivý člověk.

Vždycky jsem měla problémy s typologiemi osobnosti. Klasické dělení na cholerika a další na mě nesedělo, byla jsem všude a nikde. A takhle to končilo pokaždé. Naučila jsem se nad tím mávat rukou. První zajímavější byl enneagram (rozděluje na 9 typů osobnosti a nádherně ukazuje dvojsečnost všeho), i tam jsem se ale viděla nejmíň u třech typů, které spolu navíc neměly úplně souviset. Jediná typologie, kde jsem se hned napoprvé našla, je MBTI (Myers-Briggs Type Indicator) - o tom mohu napsat někdy příště, budete-li chtít. Teprve teď ale nějak úplněji chápu, proč se mi to dělo. Vysoká citlivost se tak snadno zamění za cokoli jiného!

Vysoce citliví lidé jsou lidé, jejichž mozek funguje trochu jinak než u zbytku populace. Vysoce citlivá jsou i zvířata, která si pak vytvářejí trochu jinou strategii přežití. Je nás 15 - 20 % v populaci a zdá se, že to máme vrozené. Co je to "divné"? Je to jednoduché: reagujeme více a intenzivněji. Zaznamenáme tedy drobné podněty, které jiní nevnímají, podněty příliš silné (příliš rychlé, chaotické, násilné či hrůzostrašné filmy, příliš silné zvuky, příliš blikavá a ostrá světla...) nás naopak zahlcují k nevydržení. Důsledky to má dalekosáhlé.

Nikdy jsem nechápala, jak se někdo může chtít dívat na horory nebo krváky. Příliš hlasitá hudba mě vysloveně ubíjí a když jsem moc dlouho v živé a halasné společnosti, jde mi hlava kolem. Nikdy jsem nechodila na žádné pařby či diskotéky, kofein a alkohol na mě mají účinky takřka abnormální, vadí mi příliš mnoho lidí a velmi mě ovlivňují nálady druhých. Zároveň prožívám všechno tak nějak víc a přehnaněji, doma mě za to co chvíli někdo sprdnul. Snadno vyletím, snadno se rozesmutním, snadno se dojmu, snadno se hodně vylekám. Všímám si detailů a drobných nuancí. Velmi si užívám umění (zejména vážnou hudbu!) a těžko snáším změny. A co je na tom nejlepší: nejsem v tom sama.

Vysokou citlivost jsem v průběhu let zaměňovala za leccos, nejčastěji prostě za přecitlivělost. Dnes už chápu, že nejsem tak strašný cholerik, tak strašný perfekcionista a tak strašně rozervaný melancholik. Že když má u sebe daný typ osobnosti napsán, že se vyznačuje hlubokým prožíváním, že to ještě nemusím být nutně já. Jsem prostě jenom součástí těch dvaceti procent, jejichž mozek pracuje trochu jinak, a tak je potom všechno poněkud silnější. Je to na jednu stranu uklidňující, na druhou mi to dává klíč, jak s tím pracovat. Každopádně až mě budou příště zvát na nějakou pařbu, budu vědět, jak mám odpovědět. Mám na to už i odborný termín.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Eva Eva | 27. dubna 2016 v 19:01 | Reagovat

Moc pěkně napsaný článek :)

2 hedd hedd | Web | 27. dubna 2016 v 20:39 | Reagovat

O tom slyším prvně! Ale moje mamka je možná velmi mírná forma výše popsaného. ;-)

3 all-is-magic all-is-magic | E-mail | Web | 27. dubna 2016 v 21:18 | Reagovat

Podle mě je trochu divné lidi škatulkovat... každý jsme v detailech úplně jiný, ale v něčem se shodujeme...
Já se taky vymykám všem podobným testům, dokonce jsem byla jednou i u psycholožky ze zvědavosti, co na mě řekne. A vlastně jsem taková směsice všeho, víceméně vyrovnaná, ale někdy mám momenty, kdy jsem to, jednou zase ono, což může vyvolávat takové nuance. Ale už jsem si zvykla, že někdy mám citlivé období, kdy nesnesu pobyt ve škole, jindy se chovám jako tvrdý chlápek v hospodě a s každým jsem kamarád, hlasitě se směju... Ale mě to vyhovuje, mám možnost ochutnat všechno :)

4 Aerosol Aerosol | Web | 30. dubna 2016 v 11:29 | Reagovat

Ďakujem za rozšírenie mojich obzorov, o niečom takomto som ešte nepočula a rozhodne sa zíde o tom vedieť.

Keďže som veľký nadšenec MBTI, takýto článok by ma skutočne potešil. Mám aj predpoklad, aký typ by si mohla byť :D

A, mimochodom, v enneagrame funguje aj "tritype" - trojtyp - tri typy, ktoré na teba najviac sedia.
Tých deväť typov je totiž rozdelených na tri centrá - centrum hnevu (8, 9, 1), strachu (5, 6, 7) a hanby (2, 3, 4). Keďže každý človek prežíva všetky tri emócie, musí mať enneagram pre každú z nich. Jeden z tých troch typov je ale najdôležitejší a tvorí jadro osobnosti daného človeka. Ja som typ 9 a môj trojtyp je 974.

5 M. M. | Web | 1. května 2016 v 11:28 | Reagovat

[1]: Děkuji :-)

[2]: Jsem ráda, že jsem ti mohla rozšířit obzor :-)

[3]: Nikdo ale přece netvrdil, že jsme všichni stejní a že je správné lidi škatulkovat. Jenom že určité škatulky a zobecnění mohou v některých chvílích pomoct. Myslím, že HSP je jedna z nich.

[4]: Díky, jsem ráda, že jsem ti mohla obzor rozšířit :-) Článek o MBTI tedy zvážím a třeba se tu časem objeví. Alespoň si budeš moct potvrdit své podezření (nejspíš správné, protože myslím, že blog o určitých mých rysech vypovídá víc než hodně) :-)
Páni, o trojtypu jsem nikdy neslyšela! To by tomu mohlo dost pomoct, protože každý z těch, na které jsem měla podezření (1, 4, 5) je v jiném centru... díky za zajímavou informaci! :-)

6 Marie Veronika Marie Veronika | Web | 1. května 2016 v 11:29 | Reagovat

Totiž pardon, napsala jsem to pod bývalou přezdívkou... takhle dopadne roztržitý člověk píšící z jiného počítače než normálně! :-)

7 Random Random | Web | 2. května 2016 v 14:13 | Reagovat

Tak by mě zajímalo, jestli tohle může platit i tak napůl - na jednu stranu se vidím v tom, že nejsem schopná dívat se na horory, všechno hrozně prožívám, každou drobnost, každou hádku, každý smutný výraz ve filmu (brečím i u videoklipů), ale hluk mi nějakým způsobem nevadí. Sama mluvím většinou tak o padesát procent víc a hlasitěji, než ostatní (a věřte, ve společnosti to není moc velké plus) a vyrůstám se dvěma sestrami, které jsou na tom úplně stejně, takže náš dům je all day jeden velký rachot. Myslíš, že to může platit i takhle? :)

8 Popelka Popelka | Web | 3. května 2016 v 17:56 | Reagovat

S tím alkoholem a kofeinem to máme podobné. Že bych byla taky hypercitlivý člověk? Těžko říct. To bych si asi musela udělat ten test... Mě zatím vždycky docela bavilo takového čtyřpísmenkové rozčlenění do asi 16 typů osobností... Akorát už jsem zapomněla, co přesně jsem byla :D

9 Marie Veronika Marie Veronika | Web | 4. května 2016 v 9:24 | Reagovat

[7]: Myslím, že napůl to platit určitě může. V žádné škatulce nikdy nemůže sedět úplně všechno - spíš jde o dostatečný počet z uvedených znaků, který způsobí, že už tam patříš. Třeba v testu na těch stránkách stačí odpovědět, myslím, osmkrát ano na to, abys už mohla aspirovat na to být HSP. Jo a s tím hlasem a hlasitou rodinou to máme úplně stejně, jenom mám k tomu ještě bráchu :-D (Akorát mi teda velké rodinné sešlosti z pochopitelných důvodů docela vadí.)

[8]: Možné to je :-) Test je každopádně kraťoučký a rychlý :-) Také tě baví MBTI! To jsem ráda, že na takové lidi narážím :-)

10 Kate Kate | E-mail | Web | 14. června 2016 v 21:27 | Reagovat

Nebyl článek o MBTI náhodou tím prvním článkem, který jsi na mém blogu četla? :-D
No, každopádně - jak už víme, jsme na tom s tou typologií stejně... :-) Holt takové normální mimoňky (Pozor neplést s miňonkami!)! ;-)

11 Marie Veronika Marie Veronika | Web | 15. června 2016 v 9:07 | Reagovat

[10]: Náhodou nebyl :-) (Ale byla by to pěkná náhoda, že?) Nicméně byl, řekněme, jedním z těch začátečních. Normální mimoňky, ano, půvabně řečeno! :-D (Nepletu :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama