Komentáře

1 Njina Athys Njina Athys | E-mail | Web | 20. ledna 2016 v 20:32 | Reagovat

Páni, ty to popisuješ tak lákavě, že mám chuť říct doma "Hasta la vista" a přestěhovat se... :D
Ale věřím, že spolubydlení je super hlavně v tom ohledu "rozšíření možností". Já osobně jsem celkem dost zvědavá na sebe, až příští rok (snad) poprvé vstoupím na 'posvátnou půdu' nějaké univerzity. :-)
(Teda jestli předtím zvládnu maturitu a jestli udělám talentovky...)

2 M. M. | Web | 21. ledna 2016 v 19:39 | Reagovat

[1]: Maturitu i talentovky určitě zvládneš a příští rok budeš moct napsat článek o spolubydlení též ;-) Každopádně jsem ráda, že se článek líbil a držím palce, ať ti všechno vyjde!

3 zmarsalkova zmarsalkova | E-mail | Web | 8. dubna 2016 v 19:27 | Reagovat

Jooo, a někomu to vztah s rodiči naopak pořádně naruší, jelikož to, že dítě jezdí domů jednou za 14 dnů, nedejbože za měsíc a déle, berou jako velkou zradu a nedokáží pochopit, že to vůbec neznamená, že je už dítě nemá rádo. Jinak na spolubydlení vzpomínám velmi ráda, moje spolubydla z koleje dokonce manželovi svědčila na svatbě :-)

4 Marie Veronika Marie Veronika | Web | 9. dubna 2016 v 9:13 | Reagovat

[3]: To se samozřejmě taky může stát. A ne že bych část z toho nezažila na vlastní kůži... ale vždycky se to nakonec přelilo do toho dobrého. Spolubydlící jako svědkyně, to je krásné :-) Zjevně se vám to spolubydlení opravdu povedlo :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.