Princezna Kaguja vypráví o hlubinách lidství

20. prosince 2015 v 21:30 | M. |  Z filmového plátna
Nejsem moc velký příznivce recenzí. Ale cítím potřebu napsat o překrásném filmu jménem Příběh o princezně Kaguje, který není v Čechách skoro vůbec známý. Jak by taky mohl - je japonský a japonské filmy se u nás opravdu moc nedávají.

Příběh o princezně Kaguje je kreslený film, který si nemá potřebu hrát na realističnost. Vypadá jako neobyčejně krásná malba vodovkami - a tím taky je. Některé tahy vypadají jako pouhé črty, jinde je třeba jen náznak barvy. Vše ale zapadá do jednotného půvabného stylu, který je dokonale doplněn nezvyklou krásou japonské hudby.

A uvnitř toho se odehrává mytologický příběh, který nejdřív nechává diváka tápat. Chudý drvoštěp najde v lese překrásnou živou panenku, která vyrostla z bambusu a vypadá jako zmenšenina dospělé princezny. Záhy po příchodu domů se však změní v novorozeně, které drvoštěp se svou ženou vezmou za své. Kaguja šťastně vyrůstá v lese a roste nadpřirozeně rychle - jako bambus, ze kterého vzešla. Co je zač? Proč některé věci zcela záhadně zná? Nevíme a nevíme dlouho. Jen sledujeme Kagujin život, jak se pomalu odvíjí, jak ji rodiče chtějí udělat princeznou, a tak ji stěhují do města a dávají vychovat jako dámu (což je mimo jiné v té době v Japonsku dost děsivý proces - ženy si tam třeba z nějakého záhadného důvodu černily zuby).

Sledujeme, jak Kaguja dospívá v nádhernou ženu, jak okouzluje všechny, kdo jí spatří (i ty, kdo ji nespatří), a přesto není úplně šťastná. Vidíme, jak dosahuje všeho, co se se štěstím zpravidla spojuje - má bohatství, vzdělání, na každém prstě několik nápadníků z nejlepších rodin, mezi nimi i prince. Přesto však cosi chybí.

Vyprávění je krásné, klidné, neútočí na smysly smrští rychlých a akčních záběrů, otevírá otázky, dává odpovědi jen na některé a nechává žasnout. Poklid filmu vystřídá až mrazivý závěr. Princeznin původ je odkryt, až když už je příliš pozdě. Pozdě na to, aby začala skutečně žít - tak, jak žila ve svém mládí. Protože "štěstí, které jste mi dali, bylo těžko nést!" Přestože nejdřív byla ze všech změn nadšená, nakonec ji důsledky jejího "princeznovství" dohnaly.

Princezna Kaguja se tak táže po původu lidského štěstí, problematizuje pozemské pachtění i hodnotu společenské prestiže. Ukazuje k hloubce samotného lidství (jakou větší otázku si je možno klást?), a to navíc způsobem, který je neobyčejně půvabný. A mimo jiné také nastavuje zrcadlo naší rychlé, akční a klipovité kultuře - až když vidíte ten obrovský rozdíl, uvědomíte si, na jakou rychlost a smršť podnětů jsme zvyklí. Ve zkratce: jde o velmi cenný královský šperk světové kinematografie.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Hana Pejřimovská Hana Pejřimovská | E-mail | 28. prosince 2015 v 17:12 | Reagovat

Maruško, teď jsi mě nalákala, na to se chci podívat!:)

2 M. M. | Web | 29. prosince 2015 v 13:33 | Reagovat

Určitě se podívej, myslím, že zrovna tobě by se to moc líbilo :-)

3 Klára Klára | 30. prosince 2015 v 21:26 | Reagovat

Moc pěkný komentář k moc pěknému filmu! Kontrast mezi tímto filmem a běžnou euroamerickou produkcí je propastný, tempo i styl vyprávění se liší. Hodně zůstává v náznacích a přiznám se, že jsem neměla nejmenší tušení, jak příběh skončí. Každopádně stojí za to si počkat.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama